Staroměstské náměstí - projekt Lešení - fotografie
29.01.2010
Proluka po budově Staroměstské radnice na Staroměstském náměstí v Praze je již více než 50 let precedentem vnímání městských prostorů a jejich utváření v Česku. Více než 100 let pak existuje představa o nastolování nového řádu do měst i jejich okolí formou naprosté destrukce starého a výstavbou nového, jako tomu bylo při asanaci Josefova a Starého města. Zároveň se fixuje podoba historických, často nekvalitních staveb a brání se tak dynamickému vývoji českých sídel. Do tohoto prostředí nepochopitelných rozporů absolutní destrukce a fanatické konzervace, odmítání nové kvality a nekritické ochrany starých chyb, přichází 8 soutěží, které mají problém Staroměstského náměstí vyřešit. Nic takového se samozřejmě nestalo. Naopak, soutěže svou poměrně nízkou kvalitou nejen mnohých návrhů, ale často i porotců, utvrdily veřejnost v tom, že architektům není možno věřit ani při plánování sídel, ani při plánování zástavby v historickém centru.
Neúspěch osmi soutěží provedl celou problematiku dvacátým stoletím a přivedl ji na práh informačního věku. Proč tedy architektura ztratila důvěru publika? Bylo a je vůbec možné najít konečnou a trvalou formu pro tuto dostavbu? A co ostatní místa, mohou najít koncepci vývoje nebo stagnace v době, kdy se tak zásadně mění vnímání světa? Na tyto, a s nimi spojené otázky se snaží odpovědět tato práce.